e-mail: estera.j@seznam.cz

Některé situace se v životě opakují proto, aby je člověk viděl z různých úhlů pohledu, poučil se z nich a odcházel jako vítěz. Ester

Úvod - Potlačování sama sebe

13. října 2008 v 22:51 | Esty |  NALÉZÁNÍ SAMA SEBE - Starší rubriky a články

Potlačování člověka začíná v podstatě komunikací s jeho rodinou. Potlačování je všude mezi námi, jelikož je to vlastně strach a hradby, které si lidé stanovují sami v sobě. Udržování ve strachu je základní boj o energie (viz rubrika boj o energie).

Ze všeho nejhorší je strach podívat se do sebe a přiznat si pravdu o sobě samém. Rádoby "duchovní lidé" dnešní doby poznáte velmi lehce. Nepřiznají pravdu sami sobě.
Potlačování je základem výchovy. Pro příklad: když rodič řekne svému nadšenému dítěti pro zpěv, že zpívat neumí (a to z jakéhokoli důvodu, třeba tím, že toho na něj bylo přes den moc), tak se dopouští obrovské rány do sebevědomí a dítě pohltí strach. Strach z toho,že neumí zpívat. Kdykoli bude v životě mít možnost zpívat řekne: "ne já nebudu zpívat,já zpívat neumím". Později se může jednat o mnohem závažnější věci.

Může jít třeba o jednání spojené ze strachem rodiče. Opět příklad: Dcera s někým chodí. Rodičům se jedinec nelíbí. Nepůsobí na ně jako dobrý člověk. Toto řeknou své dceři a ona podvědomně začne do vztahu vysílat negace. Ty negace se projeví a dříve či později se vztah rozpadne. Toto je situace, kdy to může být opravněné. Ale představte si třeba začínající manželství dvou lidí, kteří nejsou žádná narkomani, ani násilníci či něco podobného a jak takový vztah dopadne??
Naše společnost žije ve strachu a ve lži. Lidé se bojí přiznat sami sobě své chyby, jelikož jsou zvyklí se trestat a mučit tím svou duši.J e jasné, že když se dopustíme špatnosti, tak nás trest nemine, ale věřte mi, že o to se postará vesmír a to dostatečně. Je mnoho lidí, kteří se za své chyby mučí sami opakovaně a je mnoho lidí,kteří se mučí navzájem.

Potlačování není jen o strachu, ale i o očekáváních. Všichni neustále něco očekáváme. Něco takzvaně chceme po druhých. Ovšem, tak to nefunguje. Pokud přestaneme očekávat, ale začneme dávat, náš život se změní k lepšímu a začneme se zbavovat strachu.
Dalším z řady pocitů, které jsou příkladem potlačování je pocit viny. Trochu to rozeberu. Síla pocitu viny je v podstatě odraz toho jací lidé procházeli naším životem. Každý člověk s kterým se setkáme je jedinečný a originální a jaždý má jiné myšlení a způsob komunikace. Někoho se může dotknout třeba můj způsob komunikace nebo váš a tento člověk vám například řekne: "ty jsi mi ublížil". A v nás se náhle probudí pocit viny....čím jsem dotyčnému ublížil/la. To je pochopitelně špatně, protože toho člověka se dotklo něco v něm samotném ne vy. Proto není třeba brát to osobně. Pocitem viny trýzníme svou duši a brzdíme svůj vývoj. Jistě, že jsou i jiné způsoby kdy pocit viny vzniká, ale tento je nejčastější společně s citovým vydíráním a závistí. Nejen těmto pocitům a návodům jak se jich zbavit a směřovat k sebelásce se budu věnovat v této rubrice.

Pokud nasoupíte cestu poznání sebe sama, tak každý z vás má svůj způsob vývoje. A to jak v rychlosti vstřebávání informací, tak v otevírání zapomenutých vnitřních pravd. Proto, když přijde někdo, kdo bude tvrdit, aby jste zpomalili nebo se vykašlali na to co děláte a že je to přátelská rada, věřte, že to není rada přítele, ale že se za tím něco skrývá. Proč zpomalovat v prociťování lásky, krásky a božské pravdy?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama