e-mail: estera.j@seznam.cz

Některé situace se v životě opakují proto, aby je člověk viděl z různých úhlů pohledu, poučil se z nich a odcházel jako vítěz. Ester

Mayové

8. února 2009 v 18:36 | Esty |  21.prosince 2012 11:11
Mayská kultura se datuje zhruba od 2000 př.n.l. až do roku 1541 n.l. Svého vrcholu dosáhla mezi 7. a 9. stoletím n.l. Mayové představují starobylé záhadné obyvatele Střední Ameriky. Vyskytovali se na území Yukatánského poloostrovu, kde je dnes Mexiko a Guatemala. Vynikali především v astronomii a matematice.
Vědci se dosud neshodli na příčinách úpadku mayské kultury. Existuje celá řada hypotéz - zemětřesení, kosmické vlivy způsobující změny klimatu, epidemie, společenský, ekonomický a intelektuální rozpad společnosti, snížení produkce potravin atd.

Mayská početní soustava

Místo deseti základních čísel, tj. čísel počínajících nulou a končících devítkou, používali soustavu, kde bylo základních čísel dvacet, počínaje nulou a konče devatenáctkou. Takže číslo šestnáct u nich bylo jednociferné, číslo dvacet dvojciferné - skládalo se z jedničky a nuly, číslo 80 pak ze čtyřky a nuly, stejně jako devadesát tři se jednoduše vyjádřilo jako číslo čtyři a třináct.
Jak přišli Mayové na dvacítku? Biologicky vzato, máme dvacet prstů na rukou a nohou. Mayové tak počítali spíše s biologickým, než abstraktním metrickým dělením. Dvacet je také označení dvacetidenního cyklu. Jinak řečeno, pokud se člověk řídí mayským kalendářem, funguje ve shodě s množstvím biologickým rytmů. Je zde ale i více rovin, například v oblasti matematiky čtvrtého rozměru - času.

Čas a cykličnost


Dokonalá a jednoduchá početní soustava, kterou Mayové používali, vznikla jako nezbytný důsledek tvorby kalendáře. Čas hrál v mayské filozofii a v pohledu na svět klíčovou úlohu.
Snad nejvýznamnější skutečností, která charakterizuje myšlení Mayů je cykličnost. Jednotlivé časové periody, i ty nejdelší známé (používali i cykly o délce 64 milionů let) měli periodický charakter. V pohledu mayů na okolní svět bylo tedy typické stálé opakování. Stále dokola přicházely tytéž periody a s nimi i stejné události. Takové vnímání světa vlastně znamená dokonalou znalost budoucnosti.
Víme-li totiž, co se odehrálo v předchozím cyklu, víme také, co bude v cyklu následujícím. Příroda se v mnoha případech právě takto předvídatelně "chová" (stálé opakování dne a noci, ročních období; narození, růst a smrt - to je vlastně také takový cyklus). V životě Mayů mělo svůj pravidelný, stále se opakující řád téměř vše.

Mayský kalendář

Mayové používali překvapivě důmyslný kalendář. Ten obsahoval asi třináct různých kalendářů, všechny ovšem pracovaly se standardní jednotkou o 260ti částech, nazvanou tzolkin, což znamená posvátný kalendář. Základem je matrice 13x20, nazývaná "mayský faktor". Třináctiměsíční mayský kalendář, v němž měl každý měsíc 28 dnů, je tedy jen jedním z mnoha kalendářů, které Mayové používali. Mayové nenechali nic náhodě a proto používali současně všechny jejich kalendáře.Mayské chápání času, ročních období a cyklů prokázalo svou obsažnost a důmyslnost. Mayové znají mnoho odlišných kalendářů, z nichž některé přesně mapují časová období v rozpětí přesahujícím deset miliónů let.
Každý den v roce má v mayském kalendáři své jméno složené z několika částí. Skládání těchto částí, tak aby vytvořily jméno pro ten který konkrétní den, si lze lze usnadnit a zpřehlednit do sebe zapadajícími ozubenými koly. Každý zub každého kola nese určitou část budoucího jména dne. Úplné pojmenování dne tedy vypadalo například takto: "2 Ik 0 Pop" - "2 Ik" je den v posvátném roce, "0 Pop" je označení místa, které tento den zaujímá v běžném roce. Takto složitý systém zajišťoval, že se den se stejným názvem opakoval vždy až po 52 letech.
Je obdivuhodné v jak širokém časovém záběru dokázali uvažovat. Na druhou stranu je zarážející, k čemu vlastně mohlo být v tehdejší době počítání v milionech let využito. Vlastně i dnes je užívání těchto čísel omezeno na pár vědních oborů (např. kosmologie).
Jestliže v kalendářní soustavě existovali takové pojmy jako alautun, znamená to, že také byly využívány. A skutečně. Archeologové objevili dva staré nápisy, na nichž jsou provedeny kalendářní výpočty 90 milionů a 400 milionů let do minulosti. Bohužel není známo, k jakým domnělým - zda vůbec k nějakým - událostem se tato data vztahovala.


Planeta Tiamat

Pokračujme dále v našich hypotézách. Další mayské posvátné číslo je 73, což je počet posvátných roků velkého cyklu, z toho je desetina 7.3, což by mohla být délka dne na planetě Tiamat. Byla-li její oběžná doba 1898 dnů pozemských, pak 1898:7.3 = 260, což je délka roku ve dnech planety Tiamat.
Posvátný kalendář Mayů by tedy teoreticky klidně mohl být kalendářem obyvatel z planety Tiamat. Po příchodu na Zemi by pak stačilo přejít na jinou dobu oběhu čili roku a jinou délku dne. Takže by bylo potřeba zavést další kalendář - "haab". A aby neztratili kontinuitu historických událostí, nabízí se možnost používat kalendáře oba.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Věříte v léčivou sílu myšlenky?

Ano
Ne
Nevím
Možná

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama